Cestovatelské fórum CESTOVATELKY.cz

Dobrý den,
letos jsme navštíli Ramsau am Dachstein a tak se s vámi musím podělit o zážitky, co jsme tam prožili. Je to úžasný kus země, až nás to všechny překvapilo a příští rok se tam určitě zase vrátíme.

1.den
Byli jsme skupina 35 osob většinou seniorů z jedné malé obce. Brzy ráno jsme se vydali autobusem do Ramsau am Dachstein. Všichni plni očekávání, mnozí z nás nikdy neviděli Alpy.
Jeli jsme přes Prahu směrem na České Budějovice. V Dobříši jsme si udělali první přestávku a pak jsme pokračovali dál. Někdy kolem 11:30 jsme dojeli na Dolní Dvořiště, kde jsme měli další pauzu na kafíčko a na svačinku.

Konečně jsme se dostali do Rakouska. Cesta ubíhala vesele všichni jsme byli plni očekávání příštích dnů.

Po druhé hodině jsme dorazili na místo. Penzion Royer Pois v Ramsau am Dachstein na nás již čekal. Paní kuchařky nás pěkně přivítali. Po ubytování jsme se vypravili na procházku po okolí. Naše průvodkyně se nám snažila vysvětlit polohu místa. Bylo to pro nás trochu složité, ale snad jsme to dostatečně pochopili. Naše první procházka vedla na střelnici, nikdy jsem to neviděla. Tak jsem si tam představila, jak tam sportovci biatlonisté střílejí a hned jsem si vzpomněla na televizní přenosy z Ramsau.

2.den
Ráno nepříjemné překvapení zataženo a mrholilo. Co teď? Snídaně byla vynikající, čerstvé housky a snídaně formou švédského stolu bylo to moc dobré. Protože jsme měli všichni "Sommercard" tak naše průvodkyně vymyslela, že pojedeme do Ramsau Ort do krytého bazénu. Sommercard nás stála na celou dobu pobytu 25€ a měli jsme vstup v ceně. Autobus nás dovezl do bazénu, kde jsme se pořádně vycachtali a někdy kolem jedenácté hodiny se to začalo vybírat a v poledne už svítilo sluníčko. Jeli jsme zpět na ubytování, kde nám kuchařky připravily polévku, kterou jsme si s chutí dali a po odpolední kávě jsme se vydali přes les směrem na Rittisberg.

Rittisberg
Cesta vedla částečně lesem a částečně po silnici. Cesta lesem byla příjemná na silnici to bylo trochu horší, bylo dost velké teplo něco kolem 30 stupňů, takže se šlo trochu déle a více se odpočívalo a poslední úsek lesíkem byl příjemný. Průvodkyně nám naplánovala, že vyjedeme sedačkovou lanovkou na Rittisberg a vystoupáme k nově postavené lanovce a pak zase dolů. Jenže! V pondělí kdy jsem se tam vydali tak lanovka nejezdila. Zklamání? Ani ne, koupili jsme si jízdenky na bobovou dráhu a vyřádili jsme se tam, někteří se vydali do "Pohádkového lesa" cesta trvala cca hodinu a za odměnu se mohli svézt na velké koloběžce dolů. Prstíčky jsme si smočili v přírodním koupališti, voda byla pěkně studená.
Nakonec jsme si dali zmrzlinové poháry a pomalu jsme se ubírali zpět na penzion, kde nás čekala dobrá večeře.
Po večeři jsme do noci seděli venku a povídali si o zážitcích.

3.den
A je tu pokračování

Na tento den jsme se všichni moc těšili, byl naplánován výlet na ledovec Dachstein. Počasí nám přálo, takže po snídaní jsme byli všichni připraveni se vydat na cestu. Protože jsme měli Sommercard, měli jsme v ceně lanovku na Dachstein a i mýtné, které se platí na silnici nahoru. Všichni jsme byli plni očekávání, ale něco takového obrovského a nádherného si člověk ani neumí představit.
Bylo tam dost lidí.
Cesta nahoru v kabině lanovky, která pobere cca 60 lidí byla nádherná. Nahoře jsme se dívali na celé pohoří, jsou tam k dispozici i dalekohledy. Všechny okolní kopce jsou popsány, takže orientace nám nedělala problémy. Trochu opatrněji jsme se pohybovali na skleněné podlaze, kde jsme se dívali do hloubky jednoho kilometru.

Dachstein
Na ledovci svítilo pěkně sluníčko. Někteří z nás se šli podívat do Ledové jeskyně, druzí si sedli do košů a opalovali se. Ti odvážnější se vydali na Dachsteinwarte, šli jsme po sněhu do výšky 3000 m, bylo to náročné, ale stálo to zato. Nahoře jsme chvíli poseděli nakrmili jsme kavky a pak jsme pomalu šli zpět dolů. Jiní ti mladší se vydali na protější stranu, která byla hodně strmá a také si to moc pochvalovali, určitě se těmto masivům dá říkat velehory.
Někdy kolem 15:00 jsme se vrátli na penzion a dali jsme si polévku a mnozí se jeli ještě vykoupat do bazénu a ti mladší se šli koupat do přírodního koupaliště pod Rittisbergem.
Po dobré večeři jsme si dali sklenku vína a zazpívali jsme si při kytaře, na kterou nám zahrál Míra.

uf nějak nestíhám, takže po dlouhé pauze, zase jedno malé pokračování

4.den
Výlet na vodopády do Untertalu.
Na tenhle výlet jsme se všichni moc těšili. V turistické mapě je označen jako středně těžký. Ráno v 9:00 jsme byli všichni připraveni. Pačasí nám slibovalo horký den. Za necelou půlhodinku jsme stavěli u mýtné boudy, kde jsme opět předložili svoje Sommercard a mýtné jsme měli v ceně této karty. Potom jsme se vydali vzhůru. Celkem jsme nahoru vyšlapali 768 schodů a dolů něco kolem 200. Velký zážitek byl lanový most 50 m dlouhý a 40 m nad burácejícím vodopádem.
Cesta nahoru nám trvala něco kolem 1:30 také jsme si udělali hodně fotek určitě nějaké přiložím. Nahoru je převýšení asi 350 m na délce 1,5 km.
Cesta končí u hospůdky Gfölleralm, hospůdka je původní z 16 století. Po občerstvení jsme se šli podívat na Riesachsee. Dál už jsme nešli, vraceli jsme se pohodlnou cestou cca 3 km zpět k našemu autobusu.
Zážitky úžasné!

Večer skončil jako každý jiný u skleničky a u písničky. Pozdě večer nás na lůžko vyhnaly mraky a blesky. V noci byla pořádná bouřka. Protože jsme byli dost unaveni, tak jsme spali jako když nás do vody hodí a mnozí z nás ani bouřku neslyšeli.

5. den
Měli jsme naplánovaný výjezd sedačkovou lanovkou na již zmiňovaný Rittisberg. Jenže ráno bylo zataženo a pršelo. Zklamání, že se tam nedostaneme. Takže se změnil plán a jeli jsme a to již po třetí do bazénu. Kde jsme se užívali vodních masáží. Po náročném výstupu nám to přišlo docela vhod. Kolem poledne se zdálo, že se počasí umoudří a dovolí nám alespoň odpoledne strávit na Rittisbergu. Dali jsme si polévku a dívali jsme se z okna jestli vyrazíme či ne. Nakonec jsme si vzali pláštěnky a řidiče autobusu jsme poprosili, jestli nás tam zaveze. Takže kousek jsme se vezli. Pak jsme si sedli na lanovku a vyjeli jsme nahoru. Pro mnohé z nás to bylo poprvé, kdy se vezli lanovkou. Nahoře jsme si udělali malou procházku a kolem páté jsme se vydali zpět na dobrou večeři.
Po večeři jsme opět zpívali a popíjeli. Večer nemohl trvat moc dlouho, protože ráno jsme jeli domů.

6.den
Odjezd domů a výlet do Hallstatu
Ráno po snídani v 08:00 jsme odjížděli na náš poslední výlet a pak už rovnou domů. Asi po hodině cesty jsme dojeli do Hallstatu.
Jednotlivé domy Hallstatu jsou těsně vedle sebe na úzkém pruhu pobřeží mezi horami, některé domy jsou postaveny na kůlech zapuštěných v jezeře. Obec tvoří jedna ulice a malé tržiště.
Také se zde nachází solná komora, kam jsme se bohužel pro nedostatek času nedostali. Snad někdy příště. Po krátké prohlídce městečka jsme se vraceli zpět k autobusu. Trochu nás tam zdrželi účastníci 13. mezinárodního srazu vozu a motorek BMW, ale zase jsme viděli přehlídku něčeho, co by se nám jen tak nepoštěstilo. Zamávali jsme jezeru a pak to už opravdu bylo jen domů.

Pak už jsme stavěli jen na Dolním Dvořišti na kafíčko a svačinku. Už jsme se těšili i domů.
Byly to opravdu pěkné dny.. Slíbili jsme si, že se tam ještě někdy vrátíme. Neviděli jsme v Ramsau ani třetinu toho co se tam v okolí nabízí. Možná to vyjde příště - možná ne, ale tohle určitě stálo za to.

Do Rakouska se da vyrazit klidne i na jeden den, hodne Cechu jezdi na nase doporuceni do Medvedi soutesky, na nasem webu Autovylet o tom mame pekny clanek.